MS týmů - Okinawa - máme zahájeno

Středu jsme strávili opravdu moc pěkně. Měli jsme totiž štěstí spřátelit se s Japonkou "Ai", která nám pomohla půjčit auto, řídila, umí perfektně anglicky a provedla nás kousek po Okinawě. "Ai" je prostě hotový poklad.

Brzo ráno jsme vyjeli za potápěním do Blue Caves a to byl opravdu zážitek. Moře a korály jsou tu dost jiné než znám z Rudého moře, život pod hladinou je zajímavý, takže pod vodou hledím s vytřeštěnýma očima. Těžko popisovat, fotky nemáme moc dobré, takže nejsem schopná zážitek předat v dostatečné kvalitě.

Dál jsme se zastavili u majáku, který často vidíme z momentálně tréninkové zóny, za pár dní ze závodní zóny. Výhled na moře a do okolí byl úchvatný. V přízemí majáku byla samozřejmě malá výstavka, která by měla vzdělávat a informovat o systému navigace lodí. Pro Japonsko dost typické.

Od majáku jsme pokračovali na malý ostrůvek nedaleko, který sliboval koupání a šnorchlování na pláži. To se samozřejmě povedlo excelentně a náš trenér z toho má teď oči už i vzadu (opálil si řemínek masky ).

Odpoledne jsme prošly registrací a absolvovaly jsme formální zahájení závodu. Na prvním meetingu se začaly řešit díry v organizaci, takže jsme zvědaví, jak budou zaplněny. Díky jazykové bariéře to asi nebude snadné, protože z organizátoři nám oznámili, že s jakýmikoli požadavky se můžeme obrátit jenom na 4 z nich, protože ostatní neumí anglicky. Německý tým má v tomto trochu výhodu, protože Martin Müller si posledních pár let dal tu práci, aby se japonsky naučil.